Téměř u každé nabídky hypotečního úvěru se setkáte s tzv. pojištěním schopnosti splácet. Tento produkt se dnes využívá u většiny úvěrů, tedy i u spotřebitelských úvěrů či kreditních karet. Je ale dobré tento produkt využít? O tom si dnes něco málo řekneme.
SMYSL PRODUKTU
Již z názvu je zřejmé, že se jedná o produkt, který by měl klientovi pomoci v případě nenadálých událostí dále bez problémů platit závazek. Jde tedy o speciální pojistný produkt, který se sjednává k úvěrům.
ROZSAH KRYTÍ
U většiny pojišťoven, které tyto produkty nabízejí skrze banky, je rozsah krytí téměř stejný. Většinou má klient na výběr ze dvou variant.
- Základní varianta – V této variantě je klient krytý pro případ smrti, invalidity III. stupně a pracovní neschopnosti. Některé banky nabízejí i krytí pro případ hospitalizace. Cena za toto pojištění se většinou odvíjí od výše měsíční splátky. V případě základní varianty si klient většinou zaplatí 7 % z měsíční splátky.
- Rozšířená varianta – Zde má klient stejné krytí jako ve variantě předešlé, ale navíc je pojištěn i na tzv. ztrátu zaměstnaní. V tomto případě si klient zaplatí cca 9 % z měsíční splátky.
Produkt by měl tedy fungovat tak, že v případě smrti či invalidity III. stupně pojišťovna doplatí zbylou výši úvěru. V případě pracovní neschopnosti či ztráty zaměstnáni bude pojišťovna za klienta platit měsíční splátku, většinou však maximálně po dobu 1 roku.
VÝHODY
Hlavní důvod, proč tento produkt většinou klienti využívají je ten, že Vám banka za jeho sjednání nabízí slevu na úrokové sazbě. Ve většině případech se jedná o slevu 0,2 % p. a. Jsou ale banky, kde je sleva pouze 0,1 % p. a. a nebo dokonce 0,25 % p. a. Sleva na úrokové sazbě vypadá velice slibně, je ale potřeba si dobře spočítat, zda se mi to opravdu vyplatí nebo zda se jedná o marketingový trik.
NEVÝHODY
Jako hlavní nevýhodu vnímám kvalitu tohoto produktu ve srovnání s životním pojištěním. V čem přesně ta nekvalita spočívá? Pojďme si to rozebrat u jednotlivých rizik.
- Riziko smrti – V případě tohoto rizika většinou kvalitativní problém není. Jsou ale banky, které mají zastropované plnění a dokonce některé v případě smrti při dopravní nehodě plní pouze do limitu 1 milionu Kč.
- Riziko invalidity – Zde vidím velký problém v tom, že tento produkt kryje pouze v případě invalidity III. stupně. Statisticky je totiž většina lidí v invalidním důchodu I. či II. stupně a když se podíváme na průměrnou výši důchodu, tak usoudíme, že v této situaci klient nechce nebo spíše není schopen dále platit úvěr. Průměrný invalidní důchod za rok 2018 v I. stupni byl 6 239 Kč/měs. a v II. stupni 7 216 Kč/měs. V případě životního pojištění se klient může pojistit na všechny stupně invalidního důchodu, což je velký rozdíl.
- Riziko pracovní neschopnosti – U tohoto rizika je potřeba počítat s tím, že u každé pojišťovny je tzv. karenční doba, tedy doba, po kterou pojišťovna neplní. Karenční doby se u jednotlivých bank liší, ale většinou se můžeme setkat s karenční dobou 60 dní, což znamená, že pojišťovna by za klienta hradila splátku až po 60 dnech souvislé pracovní neschopnosti, což může být pro některé klienty problém. V případě životního pojištění je možnost mít varianty s karenční dobou i 15 dní a dokonce některé pojišťovny kryjí zpětně od prvního dne po uplynutí karence.
- Riziko ztráty zaměstnání – Zde vidím největší problém. Většinou je totiž toto riziko v bankách klientovi prezentováno tak, že pokud přijde jakkoli o práci, tak za něj pojišťovna bude platit splátku. Bohužel tak jednoduché to není. Je zde mnoho výluk. Pojiš’tovna neplní v případě pokud přijde klient o práci vlastní vinou, v případě ukončení poměru dohodou, v případě výpovědi ze strany zaměstnance či ukončení poměru ve zkušební době. V podstatě plní tedy většinou v případě propuštění pro nadbytečnost či v případě likvidace firmy.
Jako další nevýhoda může být v některých případech i cena tohoto produktu. V případech úvěrů s krátkou splatností se totiž jedná o velkou měsíční splátku, tudíž i o drahou pojistku.
Poslední nevýhodu vnímám neflexibilnost produktu. Jako klient si mohu zvolit pouze ze 2 variant a v průběhu fixace nemohu v produktu moc dělat změny či ho rušit. Pokud bych produkt v průběhu fixace zrušil, tak mi okamžitě od dalšího měsíce banka odebere slevu na úrokové sazbě, což byla hlavní výhoda tohoto produktu.
PŘÍKLAD
Pojďme si to ukázat na příkladu.
Hypoteční úvěr – výše 2 000 000,-, splatnost 30 let, fixace 5 let, 80 % LTV.
- Nabídka s pojištěním – Dejme si příklad, že s pojištěním mi banka nabízí úrokovou sazbu 2,69 % p. a. Splátka bude 8 101 Kč/měs. Pojištění v základním rozsahu bude stát cca 567 Kč/měs. Celkově za období fixace tedy zaplatím 520 080 Kč.
- Nabídka bez pojištění – Bez pojištění mi banka nabízí sazbu o 0,2 % p. a. vyšší, tedy 2,89 % p. a. V tomto případě bude splátka 8 314 Kč/měs. Celkově za období fixace zaplatím 498 840 Kč.
Když si od sebe odečteme celkově zaplacené částky za období fixace v obou variantách, tak zjistíme, že klienta ve skutečnosti pojištění vyšlo pouze na 354 Kč /měs.
Je jasné, že pokud bychom to brali pouze takto, tak v případě pojištění klient zaplatí za období fixace více. Je potřeba ale brát v úvahu to, že většina klientů chce být k úvěru pojištěna a to hlavně v případě hypotečního úvěru. V případě nabídky bez pojištění by tedy klient byl nejspíše pojištěn ve svém životním pojištění, kde se cena může pohybovat různě. Většinou však za stejnou kvalitu je schopen klient platit méně, záleží však na dalších parametrech jako je věk klienta atd…
ZÁVĚR
Pokud si to tedy shrneme, tak se dá říci, že ve většině případů je výhodnější říci pojištění schopnosti splácet ne a raději si tyto rizika vyřešit v rámci svého životního pojištění, kde Vás to většinou bude stát méně či podobně, ale s vyšší kvalitou a možností změn. Samozřejmě mohou být případy, kdy se Vám cenově tento produkt vyplatí, bohužel kvalitativní problém tu bude pořád, proto je dobré si v tomto případě zbytek rizik dopřipojistit v rámci svého životního pojištění.